Klíšťová meningoencefalitida

Jde o onemocnění mozku a mozkových plen, jehož původcem je virus a přenos na člověka je možný přisátím infikovaného klíštěte. Další způsoby přenosu jsou možné, ale minimálně časté – pití nepřevařeného mléka infikovaných krav nebo koz.

kliste

V našich podmínkách je nakaženo asi jedno klíště ze sta, četnost se liší podle lokality, ve které klíště žije. Nemoc mohou přenášet všechna 3 vývojová stadia klíšťat.

Onemocnění vznikne nejčastěji za 7-14 dní po nákaze, průběh bývá často dvoufázový. V první fázi bývají necharakteristické příznaky podobné jako u jiných viróz – bolesti hlavy, zvýšená teplota až horečka, únava, bolesti kloubů a svalů. Po několika dnech domnělé úzdravy se rozvíjí druhá fáze – silné bolesti hlavy, horečka, světloplachost, závratě, nevolnost až zvracení, možná je i porucha vědomí. V této fázi bývá již fyzikální nález typický pro onemocnění centrálního nervstva – pozitivní meningeální známky a další charakteristické symptomy. Rovněž již je pozitivní nález v mozkomíšním moku a jsou detekovatelné protilátky v krvi a likvoru.

Onemocnění i jeho následky bývají těžší u dospělých a starších lidí než u dětí.

Prevence přisátí klíštěte spočívá v používání repelentů před pobytem v přírodě, vyhýbání se místům, kde lze jejich výskyt očekávat, nošení vhodného oděvu a pečlivé prohlížení kůže celého těla po návratu domů.

Očkování

Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě je nejlepší cestou k zabránění onemocnění. Spočívá v aplikaci tří dávek vakcíny v určitém intervalu a dále se imunita udržuje přeočkováním jednou dávkou vakcíny vždy po 3 až 5 letech dle věku očkovaného. Zahájit očkování lze s výhodou v zimních měsících, není to ale podmínkou, očkovat lze po celý rok.

Na očkování většina zdravotních pojišťoven přispívá.