Víme všechno o klíšťatech?

Klíště obecné – Ixodes ricinus patří mezi roztoče a je příbuzné pavoukům. Vyskytuje se na místech s vlhkým, bujným porostem, kde číhá na svou oběť ve výšce 20 cm až 1m nad zemí.

klisteGeograficky jeho výskyt pokrývá většinu území Evropy od Skandinávského poloostrova až po jižní Itálii. V ČR je rozšířeno po celém území s maximem kolem říčních toků a vodních nádrží. V zemědělských kulturách se klíšťata nevyskytují.

Ještě před nedávnou dobou byl jeho výskyt omezen nadmořskou výškou kolem 750 až 800m. Toto již v posledních letech neplatí a klíště můžeme „chytit“ i v Krkonoších, na Šumavě a Jeseníkách ve výšce 1000 – 1200 m n. m.

Aktivita klíšťat stoupá ve vlhkých obdobích roku s dvěma maximy – duben až červen a září. Vyžadují vyšší vlhkost vzduchu kolem 90% a ožívají již při teplotě nad 5°C. Nepříznivé podmínky přečkávají v dutinách v zemi nebo ve vrstvě listí.

Na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu lze od dubna do října sledovat předpověď aktivity klíšťat, která je vydávána každé pondělí a čtvrtek. Riziko je vyjádřeno v deseti stupních.

Vývoj klíštěte a způsob života

Klíště prochází třístupňovým vývojem, který dle vnějších podmínek trvá od vajíčka do dospělého jedince 1-5 let. Všechna stádia se živí krví, každé stadium saje jenom jednou. Parazituje na savcích, plazech i ptácích.

Z nakladeného vajíčka se vyvine larva – pouhým okem neviditelná, která má tři páry končetin. Saje většinou několik dní na drobných zvířatech. Po nasátí se promění v nymfu, která má stejně jako dospělý jedinec – imago, čtyři páry končetin.

trava_2Krev sají samičky, které se nasátím krve mohou zvětšit z původních 3-4 mm až na 1 cm. Samečci měří jen 2-2,5 mm.

Choroby přenášené klíšťaty mohou přenést všechna tři vývojová stádia klíšťat.

Svoji oběť si klíště „nevyhlédne“ zrakem, je totiž slepé, ale používá speciální orgán, kterým detekuje vydechovaný oxid uhličitý a na svoji oběť neskáče, ale zachytí se nebo padá z rostliny, na které před tím číhá i dlouhou dobu.

 

Jak se klíště zakousne?

Výbava klíštěte je zajímavá – jeho sací ústrojí má zpětné hroty, které brání vypadnutí klíštěte. Po přisátí vylučuje zvláštní sekret, který funguje jako cement a zpevní tak uchycení klíštěte v rance. Sliny klíštěte obsahují antikoagulační a vazodilatační látky, dále látky s antiflogistickým účinkem a inhibitory zánětu. Proto klíště zprvu nevnímáme a jeho přisátí svědí až po několika hodinách.

Jak klíště správně odstranit?

Důležitý je správný způsob odstranění přisátého klíštěte. Odstranění by se mělo provést co nejdříve. Na klíště se nesahá, uchopit by se mělo po předchozím  usmrcení dezinfekcí pinzetou nebo speciální kartou tak, aby se obsah jeho těla nevymačkal do ranky. Po odstranění je třeba znovu ranku vydezinfikovat nejlépe jodovým přípravkem. Správná likvidace vytaženého klíštěte je rovněž důležitá. Nemá se pálit – rozprsknutí těla klíštěte může vytvořit infekční aerosol. Nesmí se ani rozmačkat. Nejlépe je klíště zabalené v ubrousku vhodit do ohně nebo spláchnout do WC.

Přínosné není nechat si klíště ve specializované laboratoři vyšetřit. Při pozitivním nálezu u klíštěte není vůbec jasné, že se dotyčný nakazil a proto nemá význam jakkoliv léčebně reagovat.

Prevence

Prevence přisátí klíštěte a tím rizika nákazy některou z nemocí přenášených klíšťaty je vyhýbat se místům jejich možného výskytu, nošení vhodného oblečení a obuvi a používání repelentů s účinnou látkou DEET. Po příchodu z lesa je nutné se co nejdříve prohlédnout, aby přisáté klíště bylo odstraněno co nejdříve a předešlo se tak nákaze Lymeskou boreliozou.

Klíšťata jsou nechvalně známá jako přenašeči dalších nebezpečných nemocí, jejich počet od r. 1980 v Evropě průběžně stoupá. Nejčastější takto přenosnou nemocí je klíšťová meningoencefalitida – nakaženo je asi jedno klíště ze sta, Lymská borelióza, kde promořenost klíšťat  je asi  10-15%, ale přenos na člověka  je složitější. K další chorobám přenášeným klíšťaty patří tularemie, rickettsiozyehrlichioza, bartonelloza, u nás velmi vzácně babesioza a v jihovýchodní Evropě  krymžsko-koňská hemoragická horečka.

K prevenci nákazy klíšťovou meningoencefalitidou je doporučeno očkování, proti ostatním chorobám přenášeným klíšťaty očkování neexistuje.

Způsob očkování

ockovaniZákladní očkování proti klíšťové meningoencefalitidě obnáší 3 dávky vakcíny v odstupu 1 měsíce a 1 roku po první dávce, zkrácené schéma je možné v letním období a znamená, že druhá dávka se aplikuje za 14 dní po první dávce, třetí zůstává stejná. Existují 2 výrobci vakcín, výše uvedené schéma platí pro jednu z nich, u druhé je schéma podobné, liší se jen v detailech. Bližší informace dostane zájemce v Centru očkování nebo u svého lékaře.

Cena vakcín se pohybuje od 600 do 800 Kč za jednu dávku. Očkovat lze po celý rok, neplatí omezení jen na zimní měsíce. Očkovaná osoba má ochrannou hladinu protilátek po2.dávce. Vedlejší účinky vakcíny jsou krajně vzácné a riziko onemocnění jednoznačně převyšuje riziko očkování. Závažnost tohoto onemocnění a riziko dlouhodobých následků roste s věkem.