Očkování

Očkování je nejdůležitější z metod prevence infekčních chorob a v budoucnosti nebude jinou metodou překonáno. Jeho historie začíná před 200 lety objevením první očkovací látky. Používání očkovacích látek vedlo k vymýcení řady chorob a díky jemu se zachránily životy mnoha miliónů dětí i dospělých.

ockovani_2

Kromě zdravotních dopadů má očkování významný vliv ekonomický. Ten spočívá v eliminaci poklesu výdělku a tím i životní úrovně osob a jejich rodin vlivem dlouhodobé nemoci a pracovní neschopnosti. Pokles nemocnosti má pozitivní vliv na zátěž zdravotního systému s dopadem na šetření veřejných financí, významný je i dopad na snížení užívání antibiotik a tím zpomalení vzniku rezistence, clostridiových infekcí apod.

Profit z očkování mají i neočkovaní jedinci tím, že v proočkované populaci se přeruší šíření infekce mezi očkovanými a tím se výrazně snižuje riziko i pro neočkované osoby. Toto se nazývá kolektivní imunita. Očkovaní tak chrání ty, kteří nemohou být očkováni z důvodů zdravotních, snížení imunity nebo z finančních důvodů.

 

Zákon o očkování

Očkování je v České republice upraveno Zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, a dalšímu zákony a vyhláškami.

destnik

Tyto zákony vymezují povinná, pravidelná očkování a očkování při úrazech a nehojících se ranách a dále nepovinná, doporučená očkování prováděná na žádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněná proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka.

Povinná očkování jsou vymezena očkovacím kalendářem a týkají se osob určitých věkových skupin, hlavně  dětí.

Nepovinná a doporučená očkování nejsou hrazena státem a umožňují individuální prevenci infekčních  chorob. Zájemce si je platí sám, někdy lze využít možností preventivních programů zdravotních pojišťoven.

Nejčastěji používané  vakcíny jsou:

  • proti chřipce
  • proti klíšťové meningoencefalitidě
  • proti meningokokovým invazivním onemocněním
  • proti hepatitidě A
  • proti hepatitidě B

Česká republika má i přes stoupající počet tzv. odmítačů očkování většinou z řad rodičů, dobré výsledky v proočkovanosti dětí proti základním nemocem.

 

Statistické údaje

Mnohem horší je situace v doporučených nepovinných očkováních.

grafy

Dle doporučení WHO by se mělo proti chřipce proočkovat 30% světové populace a 75% lidí z rizikových skupin. V ČR je proočkovanost  populace 8-10%, u lidí starších 65 let je proočkovanost 20-23% a osob ohrožených rizikovými faktory  19-20%.

Naproti tomu poočkovanost proti chřipce v Kanadě je  36,4% populace, USA 48%, Německo 21%.

U klíšťové meningoencefalitidy poočkovanost v ČR pomalu stoupá, přesto dosahuje zatím pouze  17-20% v průměru, na rozdíl např. od Rakouska, kde je proočkovanost 90%.

Přestože toto onemocnění probíhá nejhůř u starších osob, proočkovanost starších lidí je  12% ve věkové skupině 50-59 let a jen 7% nad 70 let.

Toto má dopad na počet onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou, který je v Rakousku 10x nižší než v České republice.

Poslechněte si rozhlasový rozhovor s primářkou Stanislavou Šimkovou

V západní a střední Evropě se některé nemoci už vymýtily. Jestli ale cestujete na východ nebo jih, třeba s břišním tyfem se potkat můžete.